Jarní stesk.

Adolf Heyduk

Ze srdce rozervaných desk ten jarní vyčetl jsem stesk a posílám jej Tobě, má Liduško, má Liduško, v tom navršeném hrobě! Ó jaký je to žal a tíž, Ty necítíš a netušíš, a dobře je to věru; však já Tvou ztrátu, Liduško, si na smrt k srdci beru. Ač vím, že není platno nic, přec z hasnoucích už zřítelnic žal kane v každé době a neustane, Lidko má, až spolu budem v hrobě!

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

388. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZDEŇCE A MILADĚ, sestrám rozeným Němečkovým. (Marie Čacká)
  2. III. Requiescat. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ČERVÍČEK V LÍPĚ. (Václav Bolemír Nebeský)
  4. Dítě na hrobě matčinu. (Karel Sudimír Šnajdr)
  5. Poslední immortella. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. SMÍCH. (Jan Červenka)
  7. Na Marynu. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  8. XXI Já četl jsem ti na čele, (Emanuel Miřiovský)
  9. DESDEMONA. (Josef Svatopluk Machar)
  10. TVŮJ HROB JE PUST... (František Kvapil)