Střízlík.

Adolf Heyduk

Les rděl se pobením zory(J4f) pláň usmála se zjasnil dol(J4m) a na temeni še hory(J4f) den sedl na prestol(J4m) leč mráz obmal spí zemi(J4f) pln váš a pln vzruchů zlých(J4m) a světelmi krůjemi(J4f) led drob hořel na větvích(J4m) nedbal mrazu nedbal sněhu(J4f) a cestou k háji jsem se dal(J4m) v němž vichor v divém kolohu(J4f) změť diaman rozsypal(J4m) v mé duši sklíče vše mřelo(J4f) co kvetlo dřív cit chladl v led(J4m) v mlh si moře oko zřelo(J4f) a do nice různých běd(J4m) V mé duši tost zastenala(J4f) a šeptala mi Vše je dým(J4m) když radost srdce opadala(J4f) tvé krve květem nachovým(J4m) když život upoutal ti křídla(J4f) a ti vzala bouře zlob(J4m) jsi ptákem u vyschlého zřídla(J4f) a ru skytne ti jen hrob(J4m) vzkřik mech pěl zpod mých kro(J4f) a z dum když vyrušil jsem chvoj(J4m) sníh pršel s ní a zdál se oku(J4f) jak svatojanských mušek roj(J4m) slavnost se přiolo(J4f) vše co v té samo jsem zhlíd(J4m) přec v ňadrech srdce mi se chvělo(J4f) leč mimo mne byl mír a klid(J4m) Co zhlíd jsem v lesa pološeří(J4f) vše snilo tajem svůj sen(J4m) srn ukryt byl a klubkem peří(J4f) zdál pták se k sněti přichoulen(J4m) jen v jed vrkočích se mihnul(J4f) skvost ži křivčin mi zjev(J4m) a jak by střelec hruď stihnul(J4f) pýř zdála se být sa krev(J4m) Jak k modlit jsem sklonil čelo(J4f) a krásou bán tajil dech(J4m) tu pojednou to zazvučelo(J4f) ve sněžných křovin guirlandech(J4m) tak rozkošný byl květ těch zvu(J4f) hned tlume hned hlas zas(J4m) že na srdce jsem tisknul ruku(J4f) a duchem slétl v jara čas(J4m) Ten zpěv uchvacoval v nitru(J4f) a svěžil tril kaskadou(J4m) jež v dumném únorovém jitru(J4f) déšť perel padly v duši mou(J4m) krev v žilách počala mně hřáti(J4f) vždyť vyslech jsem z těch ladných vět(J4m) sněží Vesna přec se vrá(J4f) a poceluje všechen svět(J4m) Jen vyčkej kaž pra chvíle(J4f) a nechtěj dříve kvě mít(J4m) než dojde ze svého le(J4f) a než lze že v kytku vít(J4m) dřív mu jaro luhy zrosit(J4f) a keře zhejčkat jihu van(J4m) než žeš za kloboukem nosit(J4f) lesk sedmikrás a ku vzplan(J4m) Nuž hlavu vzhůru mi hosti(J4f) své zjasni čelo juž i tvář(J4m) nech zimu ňader minulosti(J4f) a ponoř duši v slunnou zář(J4m) nač stesk nač žal jenž život krá(J4f) a plaší drobných pís směs(J4m) I to pohoda se vrá(J4f) s vět sho les(J4m) Nač srdcem mřít nač zmlknout pís(J4f) vždy z hloubky ňader na soulad(J4m) zvuč do světa co duše vysní(J4f) vedro stí chlad(J4m) nač hlavosem ti tupen(J4f) nač hynout hou vlastních pout(J4m) rozvine se keřů lupen(J4f) pak snadno zase pěvcem slout(J4m) I ohlížím se kdo to zpí(J4f) sni duši takto vděk(J4m) a hle tu s keře hlavou (J4f) mnich houštin ptačí paleček(J4m) jak suchý list byl rzivohně(J4f) blesk v černých očích se mu skvěl(J4m) a křídla temných prouž zdobou(J4f) měl poseta a pěl a pěl(J4m) Vždy hloub ten zpěv mi vnikal v prsy(J4f) vždy mocněj bušilo to v nich(J4m) v rados mých suché trsy(J4f) zas svěžest chal slun jih(J4m) vždy teplej ňadrům pro úlevu(J4f) hnal srdce rozprou nach(J4m) proud svěžesti mi v každou cevu(J4f) a jara sen mi srdcem táh(J4m) Dík střízlíčku dík pěvče mi(J4f) tys nejněžnější pěv všech(J4m) vždyť žal můj číší útrap spi(J4f) jsi utišil i prsou vzdech(J4m) dík skrom básku můj ptačí(J4f) jenž štíš jis jara vjezd(J4m) když zim buran hvozdem kvačí(J4f) a le v závěj sněžných hvězd(J4m) Tys ukojil v duši znova(J4f) svět slun z mlžných bo vzrost(J4m) tvá krásou proře slova(J4f) zas rozvila v ní ží skvost(J4m) jimž ňadra zdo perel četa(J4f) A smířen šel jsem z lesa tich(J4m) Bud žehnán jehož pís zkvé(J4f) kdo v nitru svém již če sníh(J4m)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

10. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlatohlávek ohnivý. (Adolf Heyduk)
  2. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  3. JARO! (František Kvapil)
  4. Skorec. (Adolf Heyduk)
  5. KRŮPĚJ DEŠŤOVÁ. (Adolf Heyduk)
  6. None (Adolf Heyduk)
  7. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  8. None (Adolf Heyduk)
  9. 13. Vypráhlé vedrem, hory na úbočí, (Vojtěch Pakosta)
  10. None (Adolf Heyduk)