172. Že sluncem vlast, v tom naděje i víra,

Adolf Heyduk

Že sluncem vlast, v tom naděje i víra, nechť mrak ji skryl, přec zářit bude v svět; den hasne jen, leč slunce neumírá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

481. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER. (Josef Václav Sládek)
  2. Věř, doufej, trp! (Jan Červenka)
  3. Slunce a měsíc. (Adolf Heyduk)
  4. Večerní obraz. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Ó naděje... (Bohuslav Květ)
  6. Už nikdy... (Bohuslav Květ)
  7. V krátku přijdou horcí dnové (Jan Neruda)
  8. Naděje. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. VENUŠE (Rudolf Medek)
  10. SAMI. (Josef Lukavský)