297. Když druhdy bloudím mlhou prchlých roků,

Adolf Heyduk

Když druhdy bloudím mlhou prchlých roků(J5f) nic nechápu než dálný zvonů pláč(J5m) a vzdušný zjev mých drahých po svém boku(J5f)

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

126. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma Sylvestrovská. (Adolf Heyduk)
  2. Humorista. (Augusta Vojtěch Nevšímal)
  3. STARÝ NÁPĚV. (Karel Červinka)
  4. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  5. VEČERNÍ ZVONY. (Adolf Brabec)
  6. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  7. II. Když tak sedám samojedin v loubí, (Adolf Heyduk)
  8. Na omluvu. (František Táborský)
  9. 275. Ty’s odešla; ó jak to ňadra tísní! (Adolf Heyduk)
  10. IV. Kytara. (Jiří Karásek)