Tubalkain.

Vilém Bitnar

V rudou, žhoucí měď zabušil mohutným kladivem! Jarým tempem hrály rány v žhavém kovu, deště zlatých jisker, jako světlé roje mihotavých mušek, lepou kovářovu růměnily tvář. A v dáli boly svoje teskně lkali dravci v žaluplném zvuku: opouštěli háje, chladné vodní zdroje, brlohy své skalní, ba i pěvci s buku přilétali shlédnout podivné ty stroje. Jako zmámení se táhli v širém kruhu kolem zářné výhně a jen chvílí, časem, výkřik děsu zavzněl z kypícího luhu, zhoubu tušící, tak tklivým, bolným hlasem! Zvolna jejich oužily se dráhy kružné: roje dravců stály blízko výhně malé, prohlíželi kopí ohnivé a pružné, které kovář zrobil. S citem neskonalé slasti ustal kovář v práci hřmotné rázem, s kopím žhavým běžel ku chladnému vřídlu ostří zakalit. A mlat se svezl na zem. Lepotvárná lvice skokem ku tavidlu mihla se a chopíc kladivo, je vzmachem mocným, bohatýrným vymrštila v davy šelem, jež se rozprchly hned v skoku plachém. V písek vrytý mlat ten mladý buvol tmavý v divém spěchu rohem zakřiveným zvedl, s plesným rykem pádě, v pouště druhy vedl. Celý vesmír zavzněl zvukem ódy divé, v štěkot hyen, pardů, v krakot orlů černých bručel slon kdes v tichém háji písně snivé; goril s větví v ruce, s tlupou družek věrných, ve jásavém tempu v borů sladkém stínu tančil blah a šiky silných býků divě hnaly do zelených lučin šťavných klínů. Slunce s výše plálo bájně, lahodivě. Tubalkain se vrátil s plesnou zářnou tváří, v ruce kopí, které v mladém tkvělo kmeni bukovém. A lvice dosud stála v záři planoucí děsné výhně, z které pění sykavé se dralo posledních již, modrých plamenů. I zvrátila se výheň s třeskem, mocný zážeh světla tryskl ještě bleskem, lvice skoka hrůzyplný zápas bodrých reků nastal v poušti divoké. I válčil starý prasvět zde a mocným zuřil vztekem proti člověku, jenž drzou rukou páčil sladký zákon, jímžto dosud v míru, s vděkem celý vesmír blah se spravoval. Však silnou rukou srazil kovář kopím lvici rázem, neboť psáno jest, že lidstvo snahu pilnou darem dostalo a přineslo si na zem. V dálce zalkal borTubalkain ovládl bojiště!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

94. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  2. DOMA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Zvuky vodní. (Karel Alois Vinařický)
  4. Kovář. (Ladislav Quis)
  5. Dům Tvůj kde je, dřív hustý prales býval ( H. Uden)
  6. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  7. SBÍRKA STARÝCH PAMÁTEK (Antonín Sova)
  8. DĚLO NA HRADBÁCH. (František Serafínský Procházka)
  9. Při bourání trestnice Svato-Václavské. (Jaroslav Vrchlický)
  10. báseň bez názvu (Č. Folklor)