Zamilovaní.

Adolf Heyduk

Nach panenský zem jako ohněm polil, když Jasoň smál se na ni s nebes týna, vždyť za milou ji družku sobě volil a chtěl, by růže podala mu z klína. Vše smálo se a veselilo kolem, a klasy výše o stopu se vzpjaly, a roje motýlů se nesly polem a ptáci z ňader hloubky zajásali. Vír bílých perel šuměl ze skal zřídla, a ženám hořel vonný požár v retech, a netykalka měla čárná křídla, a niva s luhem závodily v květech. Tu září zpitý Jasoň chce se zmoci té zkvetlé země, níže k ní se sklonil, a že se ukrýt spěla rouškou noci, číš červeného vína v tvář ji vronil. A hněviv zapad’ v tajemný hrob moře, a smutná země slzela a nyla, leč v noci temnu z lítosti a hoře hvězd milliony k míru rozsvítila.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

695. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Básník v ohradě. (Šebestián Hněvkovský)
  2. Do výše vzletni... (Vojtěch Pakosta)
  3. 65. Rozkvět. (František Sušil)
  4. 8. Poselství. (František Sušil)
  5. 1. Poznání. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. III. Tu v náruči jsem spánku přelibého (Gustav Pfleger Moravský)
  7. VANDA. (Otakar Červinka)
  8. XLV. Slunko s vroucím zakocháním (Josef Uhlíř)
  9. Různé cesty. (Ludvík Lošťák)
  10. Růžinky stesk. (Karel Marie Drahotín Villani)