Svatodušní vyzvánění.

Adolf Heyduk

Zvoní vísky všemi zvony, svatodušní slaví hod, českých polí přes záhony zní to v lůně hor i vod; zní to jako požehnání, jako zvučný země sen, z luhu, sadu, ňader strání květy pučí k slunci ven. Zvoní vísky zvony všemi přes daleký lán i luh, opatruj tě, rodná zemi, opatruj tě milý Bůh; dej ti zář a dej ti vláhu, jaré síly ruch a zdar, a na volnou cestu k blahu ladné květy vábných jar. Vísky všemi zvony zvoní: „Rodná vlasti, zdráva buď, kéž Bůh perle štěstí roní ve tvá ňadra, ve tvou hruď; v plod ať žene na vzdor zlobě každý květ tvůj, každý klas; naše síla vzniká v tobě, a tvé štěstí vzniká v nás!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

122. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. Hle, jaro jde... (Josef Kuchař)
  3. Pohled do kraje. (Adolf Heyduk)
  4. Noc bez svítání. (Adolf Heyduk)
  5. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Jarní (Xaver Dvořák)
  7. Les se modlí, ticho všecko, (Adolf Heyduk)
  8. Krásy harcovníci. (Adolf Heyduk)
  9. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  10. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)