Buď růží jen!

Adolf Heyduk

Vždy přemýšlím, jak v písně vonném znění bych, drahá duše, tebe zval? Snad outlou růží, již jsem v polosnění na planý šípek ňader štěpoval. Však rázem myšlénka ta hasne v citu; jak záhadný by onen obraz byl! Tak mnohý urval růži porozvitu a žasnul pak, že srdce ulomil. Má touha srdce zlomit nepřeje si; Buď růží dál, mne dále blažiž sen, a jako strom, když vesna skvost naň věsí, můj bude život tebou ozdoben. A starost-li ti v mladé ňadro slítne, by trudem zakalila jasný zrak, už dřív než bolu slza v něm se kmitne, má píseň lapne ji, jak mušku pták.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

635. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V stínu. (Jaroslav Vrchlický)
  2. List. (Adolf Heyduk)
  3. Zachráněn. (Adolf Heyduk)
  4. Má památka. (Adolf Heyduk)
  5. Bělásek v růži. (Adolf Heyduk)
  6. Máš o mne strach... (Adolf Heyduk)
  7. XLI. Modře, jak červnové nebe, (Adolf Heyduk)
  8. Návrat vesny. (Adolf Heyduk)
  9. Unylá. (Adolf Heyduk)
  10. Duma o písni. (Adolf Heyduk)