U růvku Jarmilčina.

Adolf Heyduk

Sotva že jsme dotoužili rána zářícího srnčím okem tvým, už nám radosť všecka zasypána, ležíť pod parůvkem květovým. Ale z kvítí, slza v něž se roní, posud září oka tvého žas a ve břízky větvích, jež se kloní, vidím skvoucí zlatoplavý vlas. Ve dvoukvětu modrých pantoflíčků vidím úbělových nožek skvost, v rose – slzy na hedbávném víčku, ve břečtanu – ruček útulnost. Ztracena jsi, to mně duší chvátí! Aspoň písní v síňku se mi vkraď, leč že toužím vedle tebe spáti rosou na křidélkách nevyzraď!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

375. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Všude květ. (Adolf Heyduk)
  2. VI. Slyš! cvrček ozývá se od moruše (Rudolf Pokorný)
  3. U ptačího hnízda. (Adolf Heyduk)
  4. V stínu. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Spadla krása pestrých květů (Adolf Heyduk)
  6. Červenka. (Adolf Heyduk)
  7. JARNÍ BÁJ. (František Serafínský Procházka)
  8. V podzimní den. (Vojtěch Pakosta)
  9. Má světnička. (Herma Pilbauerová)
  10. None (Adolf Heyduk)