Mlč!

Adolf Heyduk

Ranní slunce hled svůj rozháraný na rozrytá ňadra skalin vrže, v zlaté měníc temné jejich hrany, v skvostné síně hojné jejich strže, v nichž tak ráda před lidmi se skrývá ozvěna, druž samot zádumčivá. Či to není jasný pramen světla, průlomem jenž mraků snes’ se dolů? Snad čarovná lilie to zkvetla omlazené hory na vrcholu? Či stříbrnou perutí to vlaje sen, jenž zvábil v zámořské mě kraje? Či to mír je vysluněných mraků, jenž mě těší: „Jdi, vše s tebou kráčí: štěstí, prchlé ondy letem ptáků, duše těch, jež pochoval jsi v pláči... Slyš, i píseň utracená prací zpěvem kosa v srdce ti se vrací! Nejsi šťasten? Víš-li, těm jak bývá, jimž po ranách žití v ňader kobě ptáků popěvek se neozývá a již na potíž jsou sami sobě, kdo, když unavení v hrob se skácí, z lidstva paměti se navždy ztrácí? Mlč a nebuď jako žebrák starý, jenž své rány ukazuje světu, zakryj ňader trhliny a spáry vonným pelem myšlenkových květů, k zlatým srdce strunám vztáhni ruku a tlum výkřik harmonií zvuků!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

248. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Klíčení. (Adolf Heyduk)
  2. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  3. Zlatohlávek ohnivý. (Adolf Heyduk)
  4. Rozhovor. (Adolf Heyduk)
  5. V tichu svátečním. (Vojtěch Pakosta)
  6. Lesu. (Adolf Heyduk)
  7. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  8. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)
  9. III. V klidu. (Eliška Krásnohorská)
  10. V mrazu. (Adolf Heyduk)