Vždy za jeseně na to vzpomínám(J5m)
Z hor bába podvečerem přišla k nám(J5m)
a na lavici unavena klesla(J5f)
i s ranečkem v němž bukvice nám nesla(J5f)
Ty rozdávala darem po hrstech(J5m)
leč říkala že krátí se jí dech(J5m)
a dál že po svých půjde záhy z rána(J5f)
tvář pluhem strasti byla přeorána(J5f)
Jsem chora děla nechte mě tu spát(J5m)
syn výživy mi nijak nechce dát(J5m)
a dcera někam do služby se chystá(J5f)
jdu na úřad a nemohu juž s místa(J5f)
Jsem velmi mdlá mám velký uzel let(J5m)
a pozejtří bych ráda byla zpět(J5m)
vždyť děti doma nutily mě k spěchu(J5f)
ač chora jsem a nemám dosti dechu(J5f)
Čím živit se když ruka slába jest(J5m)
že sotva z lesa snáší suchou klest(J5m)
Syn než by pomoh pije radš a kouří(J5f)
a prosím li hned spílá mně a bouří(J5f)
Byl hodný hoch dřív na vojnu než šel(J5m)
leč zvrh se tam a všechen zdivočel(J5m)
nic neumí jen po německu klíti(J5f)
a v karty hrát a z ruky do úst žíti(J5f)
A dcera Dřív jsem mnila že to klep(J5m)
teď vím že ne s zlou přišla ze služeb(J5m)
má dcerušku leč všecko na mne klade(J5f)
či zhynout má to stvořeníčko mladé(J5f)
A teď chce ještě do Vídně Co tam(J5m)
Tak o dva životy se starat mám(J5m)
ač pro svůj vlastní nemám ani sousta(J5f)
Ba je to u nás neštěstí a spousta(J5f)
Či mám své lehké dceři věřit snad(J5m)
že na dítě mi bude posílat(J5m)
Kdo pracuje ten uživí se všady(J5f)
však nechce nijak poslechnout mé rady(J5f)
Chce přece jít a mumle zas a zas(J5m)
že není doma práce všechen čas(J5m)
že mohla šat už míti pro Františku(J5f)
tož jdu jí tedy pro pracovní knížku(J5f)
No přes noc myslím okřejete snad(J5m)
až mdloba povolí a s žízní hlad(J5m)
tak matka pravila a dobrým lékem(J5f)
chléb režný podala jí s teplým mlékem(J5f)
A bába pojedla však měla hlad(J5m)
a za kamna šla spokojena spat(J5m)
leč pojednou nám doneslo se k slechu(J5f)
jak stenala a popadala dechu(J5f)
Můj otec mlčky s postele se zveď(J5m)
šel k lékaři s nímž brzo přišel zpět(J5m)
kol ticho vše i mněli jsme že spala(J5f)
však lékař děl že právě dokonala(J5f)
Co na plat teď byl pohřeb vystrojen(J5m)
my dětem vzkázali ten ještě den(J5m)
leč nikdo nešel snad se báli platu(J5f)
a neměli prý ani na útratu(J5f)
Tak milé báby nikdo neželel(J5m)
syn propil chalupu a co kde měl(J5m)
a dcera kdesi na předměstí Vídně(J5f)
dost dobře sloužila než zašla bídně(J5f)
Jen my když přišla jeseň bukvic čas(J5m)
na starou bábu vzpomněli jsme zas(J5m)
a na kanafas sukně pestře tkaný(J5f)
a na ten velký šátek vyšívaný(J5f)
A na pohádek její pestrou směs(J5m)
jež posud slyším jak by bylo dnes(J5m)
a na časy jež jako mračna letí(J5f)
a na ten její hrob a její děti(J5f)
A na ty tváře plné ostrých ryh(J5m)
a na to chvění rukou vysmahlých(J5m)
a na tu starost její tisícerou(J5f)
by šťastnější než ona syn byl s dcerou(J5f)
Leč nebyl syn ni dcera Pravil lid(J5m)
Syn upil se ves všecko zaplatit(J5m)
pak Vídni byla přinucena mocí(J5f)
že dceru v špitál vzali za nemoci(J5f)
A dítě její jak to bývá již(J5m)
té horské obci padlo za obtíž(J5m)
skot páslo těm v jichž statcích v zimě spalo(J5f)
až na úbytě v polích dokonalo(J5f)
Ej lépe jest mu věru v zemi tlít(J5m)
než jako bába snad či matka žít(J5m)
má aspoň za lože svou rodnou prsť(J5m)
a s jara na ní květů s dětskou hrst(J5m)