Samé růže.

Adolf Heyduk

Květem zdoben luh i strom – samá pestrá vnada – s dítkem na sad v čase tom vyšla matka mladá; jaká vůně, jaký jas! Zpěvem zvučí kraje zas; doliny i vrchy, ba i cesty trávný pas pokryl milý jara čas květnatými sprchy. I ta žena jako trs růžových je květů: růže ňadra, růže prs, růže plnost retů; růžný květ dřív v jabloních na hlavu jí snesl jih, růže planou v tváři, růže kvetou na skráních – všecko růže; rosa v nich rodným štěstím září. Pod strom sadu u prostřed sedá šťastná matka, kloní hlavu, jasní hled – ó ta chvíle sladká! Divně cit je rozechvět; na maličký dítka ret – ó jaká to vnada – snův se snáší celý svět a polibkův něžný květ na líčka mu padá.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

131. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ruch. (Adolf Heyduk)
  2. KRVAVÉ RŮŽE. (Václav Šolc)
  3. Růže v srdci. (Adolf Heyduk)
  4. Spadla krása pestrých květů (Adolf Heyduk)
  5. Ustrašené květy. (Adolf Heyduk)
  6. XXV. Růže už kvetou a snětí (Adolf Heyduk)
  7. Romance jarní. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Květy v oknech. (Adolf Heyduk)
  9. Rodné údolí. (Adolf Heyduk)
  10. ZÁMĚNY. (Adolf Heyduk)