Rodné údolí.

Adolf Heyduk

Dolinečko, dolino, z květů, vůně, světla, zas na křídlech popěvků duše k tobě slétla, zase s hejnem bělásků s květu na květ spěje, v rose, v nebe zrcadlech zhlíží se a chvěje. Dolinečko, dolino, z květů, světla, vůně zadumaná duše má žaluje a stůně; pohled v jas těch zrcadel sklíčil ji a zlekal, truchlí; ach, kde dětský čas, v němž jsem tebou těkal? Dolinečko, dolino, z vůně, světla, květů divně svěží píseň zní na vadnoucím retu, ale když tě uvidím, pokoje to nedá, vzdechů půl, půl popěvků na tvá ňadra sedá!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

759. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXV. Růže už kvetou a snětí (Adolf Heyduk)
  2. Spadla krása pestrých květů (Adolf Heyduk)
  3. Jeseň v jaře. (Adolf Heyduk)
  4. Píseň zrazené. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. Červenka. (Adolf Heyduk)
  6. Při dešti. (Adolf Heyduk)
  7. Samé růže. (Adolf Heyduk)
  8. KRVAVÉ RŮŽE. (Václav Šolc)
  9. Pěnkavka. (Adolf Heyduk)
  10. Buď požehnán, kdo v božství krásy věří. (Adolf Heyduk)