Drahé duše.

Adolf Heyduk

Nechytil jsem praničeho popěvků svých hebkou sítí, jenom tebe, milá ženo, a to naše milé kvítí, naši Lidku; nedbám, však jste za to nyní každou v mojí malé síni pozlatily zídku, drahé duše! Ze všad plno slunné záře, kam má noha kročí, světla do ní nasypaly čtyry černé oči, čtyry skvosty; jak se vámi chlubím mile, vítávám-li šťastné chvíle nahodilé hosty, drahé duše! A tak ke mně léta běží klidně, až mne zmaří; – nechť mým písním přec v té sínce tajemně se daří: stále kvetou, snad že mi je – nevím ani – do těch prosivělých skrání vaše ruce pletou, drahé duše! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

133. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V TEMNOTÁCH (Božena Benešová)
  2. Když Tvou ručku měkkých pavučin (Josef Holý)
  3. VI. Smrtničko, milá kmotřičko, (František Leubner)
  4. PÍSEŇ.*) (Svatopluk Čech)
  5. Pavouk. (Alfons Breska)
  6. NOTTURNO. (Louis Křikava)
  7. LÍTOST. (Adolf Brabec)
  8. IV. ZELENEC. (Josef Kuchař)
  9. Pavouci. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Průvodem. (Adolf Heyduk)