Jen štítem pravdy lze se chvilku krýti

Adolf Heyduk

Jen štítem pravdy lze se chvilku krýti a směle jít tvých hněvů na ohaře, tož mužně v před, pryč se škraboškou tváře, v ní strach a slabost, bludičky dvě svítí. Pryč s bázní, jež se v nitru chorých nití a k svatým sklání šíji lstného lháře, všem nechať v srdcích slunná svitne záře a v plápol pravdy zhárá každé žití! Z nás každý najde svoje vykoupení a touženého posled dojde rána; jest v smrti skryto naše probuzení. Jí nazpět jdeme v sídla různě zvaná, kde věčný mír, kde bolestí již není, ať ráj se zovou, eden, či nirvana!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

766. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Moudrost. (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Josef Holý)
  3. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)
  4. ZRCADLO NOCI. (Antonín Klášterský)
  5. III. (Pokračování.) (Vladimír Frída)
  6. Ó, NEHREJ... (František Cajthaml-Liberté)
  7. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  9. KAM? (Josef Svatopluk Machar)
  10. CO PAVĚD POVĚR svit mně, jenž nás zmát’? (Adolf Racek)