Dudákův znak.

Adolf Heyduk

Jsem větví českých bohatýrů, již ondy ovládali svět, jimž hladký pluh byl trůnem v míru a žezlem otka, řádem květ; jichž stolem lučné byly drny a baldachýnem svěží štěp a rodným znakem, bez poskvrny, zbraň otcův: okovaný cep. Mým dvořanstvem jsou zpěvní ptáci, mým krasosadem šumný bor a světlem při veškeré práci skvost slunce a mé ženy zor; mým hradem krov je rodné chaty, mým hodem vlastních rukou chléb, však nade všecko je mi svatý znak otcův: okovaný cep! Štít ovšem jednoduchý trochu; jeť bez helmu a různých per a bez peřestých fafrnochů a bez řádův a bez titěr; a nemá pospod hříčky slovné – nač taký ledabylý klep – mým heslem je: „Všem právo rovné,“ mým znakem: okovaný cep. A znak ten zachovám svým dětem – snad také písní pěkný tlum – a dudati-li půjdou světem, vždy hostinný si najdou dům; vímť, dost že nástrah bude místy, leč pro ty dudák hluch a slep, až za hrob zachovám si čistý znak otcův: okovaný cep! Mé děti nepomísí krve s tou dobrodružnou cháskou Čech, jež věšela mi bratry prve po cestách, vsech i po městech; ty shnilé přiběhlické rmuty jim nerozohní srdce v tep, čist bude můj, jak v zlatě kutý, znak otcův: okovaný cep!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

58. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V Šilinkově důlu u Rychmburka. (Adolf Heyduk)
  2. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. I. NÁŠ TATÍČEK NEBOŽTÍČEK... (František Serafínský Procházka)
  4. Pošumavský kraj. (Adolf Heyduk)
  5. PÍSNIČKA O MÉM RODU (Antonín Klášterský)
  6. STARÝ DUDÁK (Božena Benešová)
  7. První loučení. (Adolf Heyduk)
  8. DĚTSKÁ. (Karel Skřivan)
  9. Před Husincem. (Adolf Heyduk)
  10. Mé písně. (Adolf Heyduk)