Polní kvítí.

Adolf Heyduk

Mám polní květy rád. Zda v hrobu prsť jich někdo pro mne přinese jen hrsť, bych ucítil, že nebe krásou hoří, a jaro směje se a divy tvoří? Či bez těch květů zůstane můj hrob? Jen o hrst žebřu prostičkých těch zdob; pak k nohám hloh a lípu k hlavám dejte a zpěvným ptákům hnízda vít v nich přejte. Až z lázně jitra stoupne slunce zjev a v jeho záři ptactvo zladí zpěv, i já ty písně uslyším snad v hrobě a tajně stisknu ruce vaše obě. –

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

600. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co zbude. (Adolf Heyduk)
  2. V červnu. (Adolf Heyduk)
  3. Doslov. (Adolf Heyduk)
  4. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  5. JARNÍ. (Ludvík Lošťák)
  6. ZAS JARO... (Bohdan Kaminský)
  7. Já nechci lauru, já chci růže. (Adolf Heyduk)
  8. XXXIV. Umřel jsem. (Adolf Heyduk)
  9. Žalovala střemcha v stráni: (Adolf Heyduk)
  10. SLOKY. (František Kvapil)