V červnu.

Adolf Heyduk

Když se v červnu volně toulám v kraji, zdá se mi, že o sto let jsem zmládl, že mi v srdci ptáci hnízda tkají, a já sám jak kdybych křídly vládl. Jak po medu včela v květu tísni po kráse má vzletná duše bádá, lásky vzdechy slyším v ptáků písni a stesk dum, jež vánek v křoví skládá. Zřím, jak o skal plece rozložité opírá se usměvavá Zora, na srdce jak kvítí v kytku svité ňadry puklá přivíjí si hora. Vidím v dáli nivu, ana pláče, na srdci že množství brázd jí zeje, a tlum racků nad hrudí jí kráče, Zora však se jejím slzám směje. Šťasten jsem, až v podvečerní chvíli blažen domů kráčím skrze mlází, les jde spat a měsíc jak sen bílý tiše v černé hlavě hvozdu vzchází.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

109. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VĚČNÉ JARO (Vladimír Frída)
  2. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  3. Duma při jara návratu. (Adolf Heyduk)
  4. V podzimní den. (Vojtěch Pakosta)
  5. Odlet. (Adolf Heyduk)
  6. XIV. Kantáty když ptactvo zpívá, (Adolf Heyduk)
  7. III. DARY JARA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Směje se slunce. (Adolf Heyduk)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. Polní kvítí. (Adolf Heyduk)