IX. Pak chci Tě stihati všady pohledy svými,

Karel Hlaváček

Pak chci Tě stihati všady pohledy svými, když skláníš se nad městy v černých mračnech vyslýchat noční modlitby, ironické a marné, kdy kvapíš za noci přes lesy s větry zažehat zármutek Smutných, kdy noha Tvá po moři bloudí, by sílila naději zbloudilých plavců, kdy dáváš na věžích zvoniti poplach svým zvonům místo lhavého Ave, kdy necháváš vysychat studny v dny žízně a lůna mladistvých matek v dny oplození, kdy neplodnost siješ na hubená pole a do dvorců smutek, kdy biješ do věží svých chrámů, jež plny jsou pokrytců sepnutých rukou, kdy dobré odměňuješ a zlé tresceš, kdy požáry házíš na střechy těch, již prosili po celá léta, kdy otvíráš měděné brány nepřátelům, by za noci pobili zástupy Tvoje a sesuli rodné jich město v čas Letnic.

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

251. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JITŘNÍ. (Antonín Klášterský)
  2. Mračno. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  3. SMRT. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 3. Ha, že nejsem mrak! – jak boží (Václav Bolemír Nebeský)
  5. Danaidy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Šalamoun. (Adolf Heyduk)
  7. KRÁSNÝ SEN. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Mnich. (Karel Kučera)
  9. DIALOGY. (Fred Grygar)
  10. Apostrofa smutku...! (Vilém Bitnar)