Co mám dříve chválit, rcete Můzy!
Mám tvou přednost počestnosti pouhé,
Neb tvou vážnou majestátnou chůzy,
Aneb raději tvé uši dlouhé –?
Jak je časem vtipně umíš zdvíhat,
A kde zapotřebí, s nimi stříhat?
Ty jsy příklad mysli spokojené,
Máš dost všeho, jen když ležíš v trávě:
Nechceš rodiny mít povýšené,
Nedychtíš též po cti, ani slávě;
Důstojnosti nejsou pro tě vnady,
Ani rouna, tytule a řády.
Nemáš přeučením trhlé hlavy,
Nežádáš též doktorského stupně:
Předce příkladně máš mnohé mravy,
Nechodíváš, jako mnozý, zpupně;
O skladu knih ani nevíš trochu,
Nemáš nikdý hlavy u vrtochu!
K hudbě schopnost tvá jest chvály hodna,
Není libějšího nad jikání;
Neb ty táhneš zvuky s výšky do dna,
Oslicým to přijde na uznání:
Mnohý herec chce tě dostíhnouti,
Zvuk tvůj není v stavu vytáhnouti.
Víc máš krásy v přirozeném stavu,
Bystrosti víc: ty jsy jiný celý;
Nevěsýš tak uší: vzdvíháš hlavu,
Víc jsy čilý, veselý a smělý.
Zbraň máš v zadních nohou: jejich rázy
Plodí u odporců strach a zkázy.
Jako otrok člověka jsy šťastný,
Slouží ti sám člověk, světa kníže,
Stará se ti o život tvůj časný:
Opatří ti obydlí a špíže –
Udělíli někdy drobet bití,
Odpusť mu, má těžké živobytí.
Zastřelit se musý dáti v boji,
Jiný celičký den konat práce,
Musý chodit v vyměřeném kroji,
Bát se musý neštěstí a zrádce,
Musý platit z větru, z vody, z hlavy,
Těžce dobude sy perné stravy.
Naloží se na tvůj hřbet jen tíže,
Již jsy v stavu bez zkázy dál nésti.
Jej se žádný neptá: tenli kníže
Pod pracý a platem v stavu lezti:
Y v tom světě ducha zplatit musý,
Syce ve tmě psoty někdy zkusý.
Není třeba tobě parukáře,
Ani k fousům nikdý lazebníka,
Ani pro pochoutku pernikáře,
Ani měšce peněz na svodníka;
Ani ševce, krejčího a kupce,
Ani skrz pře náklad na zástupce!
Neznáš zlato, – loupeže a dluhy,
Ale také neznáš šibenice;
Neznáš rozkoší a mlsků druhy,
Však y neduhy, a nemocnice;
Neočekáváš ty syce nebe,
Ale neděsý strast pekla tebe. –
Letopisy píší o člověku,
Že ved život někdy v věku zlatém;
Ty pak podnes žiješ v tom též věku,
Podnes nepřiodíváš se šatem.
Kdo sy žádá zlatého zas stavu,
Ten ať vezme na sebe tvou hlavu!