MÁ PÍSEŇ.

Josef Holý

Ty víš, dívko rozmilá, proč má duše nahořklými písněmi se opila. Ty víš, že tvůj hoch směšný neznaboh, že má vtažitelné drápy, přes parůžky mnišskou kápi, aby bíti moh‘. Ty víš, proč tu píseň zpívám, jaká muka pod ní skrývám, bolest, boha jediného vzývám, vzývám. Ah ty dívko, dobře víš, jaká bolest, jaká tíž, že jsem hroznou boží knutou šílel již, šílel již. Vábíš, že se vrátit mohu v radost lidských pánů bohů, dobře žít, chlebařit, na tvých ňadrech zapomnění píseň snít. Až ta píseň dokvílí, zhroucený a bez síly rab se k boží knutě vrátí, sešílí, sešílí.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

776. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Černovlásko... (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. Oj, budu zpívat... (Hanuš Jelínek)
  3. XVI. Ne, mezi srdci věčně chladnými (Antonín Macek)
  4. XII. Já jsem Tě neznal, ale přec (Jaroslav Tichý)
  5. BALLADA. (Bohdan Kaminský)
  6. Bohyni slávy. (Jaroslav Martinec)
  7. Mám-li tě rád... (Josef Pachmayer)
  8. Dětem. (Anna Simerská)
  9. IV. (Milan Fučík)
  10. APPASIONATO. (Jaroslav Vrchlický)