V dálce obrys lesů dříme,

Josef Holý

V dálce obrys lesů dříme, přes pruhy polí zelených kývá; půjdeme – dusno opustíme – kde volně se dýše, kde se zpívá; starý je kout náš! tmavý! nevidíme! Starý? ano! chudý podbělem kvete, ale, bože! máme ho opustit, máme v Neznámo jít! a doma zůstanete. Ty čtyry stěny úzké, nízké, holé, divné kouzlo, divný stesk! Oblohy taje! ó buďme dole! Kochat se na květu rozvinutém, ať dalekých lesů, pokladů, vábí lesk, na květě podbělu chudém, žlutém!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

191. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD SVATOBOREM. (Jaroslav Vrchlický)
  2. STAROU CESTOU. (Karel Červinka)
  3. SAMOTA. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Zarůstá, divočí! (Jaroslav Vrchlický)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. NA HORÁCH (Hanuš Jelínek)
  7. ROZLOUČENÍ. (Adolf Brabec)
  8. BRATŘI SVĚTLA. (Antonín Sova)
  9. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  10. neunikneš (Stanislav Kostka Neumann)