Zarůstá, divočí!

Jaroslav Vrchlický

Ten starý park, jenž lásku naši znal, zarůstá, divočí víc a dál. Jak les tak roste mejlí na dubech, s modřínů v chumáčích visí mech. Po stezkách, jindy kdes šla zářivá, vysoko vyrůstá kopřiva. Ve mlází, kde jsem první písně snil, doupnáků smutně zní šerem kvil. Sám nevím ani, co mne láká tam, v jilmech kde „přátelství“ skryt je chrám. Já vešel. Po stěnách ve větru svár tapetů strhaných visel cár. Na oknech špínou jako osleplých vybledlý motýl se v povzlet zdvih. Řad netopýrů pištěl u stropu ukrytý v pavučin zátopu. A v koutě slamou, prachem přikryté hnízdo se šeřilo rozbité. Tu bolest divá sevřela mi hruď. Mladosti, zvolal jsem, s bohem buď! Na zřícený prah v myšlenkách jsem sed, do stromů, v oblaků patře let. A dlouho seděl jsem a večer táh – Ó jak to sténalo v korunách! Tak unyle, toužebně, slaběj a zas, starý kmen těšil mne, těšil klas. Já pochopil, čemu se bránil cit, vše, co je, jak to je, musí být! Proč starý park, jenž lásku naši znal, zarůstá, divočí víc a dál.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

1021. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. PÍSEŇ V ŘÍJNU (Antonín Sova)
  3. DVĚ CHVÍLE. (Bohdan Kaminský)
  4. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  5. Odpočinek v lese. (Antonín Sova)
  6. EKLOGA (Antonín Sova)
  7. ZNÁMÝM KRAJEM. (Antonín Klášterský)
  8. NA HORÁCH (Hanuš Jelínek)
  9. XXVI. Hlas přírody. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V dálce obrys lesů dříme, (Josef Holý)