ZNÁMÝM KRAJEM.

Antonín Klášterský

Po dlouhých letech zase jsem v kraje zabloudil, kde v mládí čárném jase jsem bloudil, pěl a snil, a jako mlha šedá mně z duše spleen se zvedá před září oněch chvil. Ach, ještě park tu starý a za ním skryta ves, chrám bílý blízko fary, i rybník, cesta v les; a velikou svou mýtí vrch na obzoru svítí, kam často krok mě nes’. Leč, žel přes kout ten skrytý, kde nic se nechvěje, přes cesty, jež teď zryty, se táhnou koleje; dva rovné, třpytné pruhy, jak život šel tuhý přes sny a naděje. Kam vyplašili tebe, pohádko tichých let, kdy modré jenom nebe se dívalo v tvůj svět; ký asyl tebe kryje, ó, snivá poesie, kde najdu jen tvůj sled? Ó, cítím, jak mě studí ta kolej, dusí mrak, jak v snivý kout mé hrudi frivolní hledí zrak: ne přes luka to pádí – sny, touhy mého mládí to rve a šlape vlak!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

523. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  3. TAJEMSTVÍ BŘEZOVÉHO HÁJE (Antonín Sova)
  4. NA KRAJI LESA. (Antonín Klášterský)
  5. Vyjížďka do lesů. (Karel Červinka)
  6. None (Louis Křikava)
  7. V groteskním světle. (Antonín Sova)
  8. Sloky. (Antonín Sova)
  9. VZPOMÍNKA (Alfons Breska)
  10. JITRO. (Karel Červinka)