V groteskním světle.

Antonín Sova

Široká, světelná záře se slila nad krajem nemocné, sinavé země. Večer je hasnoucí. Tesknota byla na věcech kolem a ve mně, a ve mně. Bylo jí tolik v barvách těch smytých, ve stromech vztýčených do vzduchu ostře, v tónech jen vzlyknuvších, jakoby skrytých, nejvíc jí bylo ve mně, ve mně. Jako kraj z ballady dávné, kraj bílý v světle has' groteskním, pohoří hasla. Jak cesta z ballady, kudy smrť v chvíli pojede, sinavá cesta se třásla... Napjal jsem sluch svůj, – jak jednozvuk hrůzy vysoký, teskný tón much se třás' jemně. – Used' jsem u cesty skončiv svou chůzi; – čekal jsem, – a ta tesknota ve mně.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

66. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. Krásný večer. (Alois Škampa)
  3. POD STROMEM, KDYŽ OPADÁVAL KVĚT (Antonín Sova)
  4. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. DOMOV (Božena Benešová)
  6. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  7. POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)
  8. MLADÉ DOBRODRUŽSTVÍ (Antonín Sova)
  9. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)
  10. NA KRAJI LESA. (Antonín Klášterský)