V groteskním světle.

Antonín Sova

V groteskním světle.
Široká, světelná záře se slila nad krajem nemocné, sinavé země. Večer je hasnoucí. Tesknota byla na věcech kolem a ve mně, a ve mně. Bylo jí tolik v barvách těch smytých, ve stromech vztýčených do vzduchu ostře, v tónech jen vzlyknuvších, jakoby skrytých, nejvíc jí bylo ve mně, ve mně. Jako kraj z ballady dávné, kraj bílý v světle has' groteskním, pohoří hasla. Jak cesta z ballady, kudy smrť v chvíli pojede, sinavá cesta se třásla... Napjal jsem sluch svůj, – jak jednozvuk hrůzy vysoký, teskný tón much se třás' jemně. – Used' jsem u cesty skončiv svou chůzi; – čekal jsem, – a ta tesknota ve mně. [36]

Kniha Ještě jednou se vrátíme (1900)
Autor Antonín Sova

Další vydání

V groteskním světle. v knize Ještě jednou se vrátíme (in Dílo Antonína Sovy, svazek 13) (1926)