EKLOGA

Antonín Sova

V ní stromy, hloubku luk jsem miloval, vonící hlínu, nekonečnou dál. S ní miloval jsem aneb spíše v ní zrající klasy polí, nízké háje, kouřící chaty z křovisk naivní u lesů kraje. Za ní jsem kráčel vážně, zamyšlen, alejí třešňovou, když bíle vzplála. Můj rozjásán byl sen, že hudbou dálka hrála a tolik, tolik slibovat se zdála. Květ šalvěje a unavený brouk na příkré stráni se nakrčili, když jsem kráčel za ní. A v hlubinách les temným hlasem houk’. Zvučely lesy slavným západem. Zpívaly louky, statky hovořily o bohatství, jímž podělena zem. A chtělo se mi zpívat... Za pluhem jít brázdou, za sluncem, za racků vzkřekem, hrbit se tíží pod svým popruhem a v jarním vzduchu měkkém svým zrakem kroužit nad svojí rozkopanou zemí, po vyvolené ženě prudce toužit, a ucítit, jak blaze je mi.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

62. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)
PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
POD STROMEM, KDYŽ OPADÁVAL KVĚT (Antonín Sova)
Lesy hučí... (Antonín Sova)
Noci na venkově. (Jaroslav Vrchlický)
V groteskním světle. (Antonín Sova)
NÁVRAT. (Adolf Červinka)
Zarůstá, divočí! (Jaroslav Vrchlický)
LI. Netušeně (Adolf Heyduk)
KOSA. (Karel Červinka)