Dušiček! A venku deští, sněží,

Josef Holý

Dušiček! A venku deští, sněží, hřbitov, hroby jeden svící řad, a na každém rově věnec leží. Zde se teprv učím milovat. V kout jsem zabloudil a utrh maně lístek zelený, jej přitisk v skráně; dávný vane z něho, mocný žár. Ve mně bouří, v srdce cos mi buší, žití celé chví jím, náhlý zmar! – Slyšel lkát jsem z lístku mladou duši.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

323. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. Verše. (Antonín Klášterský)
  3. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. TULÁCI. (Karel Červinka)
  5. XVII. Elegie. (Josef Svatopluk Machar)
  6. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  7. PODZIM. (Arnošt Ráž)
  8. I. Japonerie. (Jiří Karásek)
  9. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Květy v ohni. (Augustin Eugen Mužík)