UTOPENÁ

Josef Holý

UTOPENÁ
„Hlava moje bílé sněhy, tělo vyschlá blana trávná, srdce plné touhy, něhy: Kde jsi, kde jsi, milá dávná?“ „Utlučená, porobená, zakřiklá se krčím křivá, jenom ze sna volnost zpívá, vodníkova divá žena, mrtvá, ale přece živá, na dně bahna utopená.“ 30

Kniha Skalné pláně (1919)
Autor Josef Holý