II. V půvabu nočním stojí hrad,

Vítězslav Hálek

V půvabu nočním stojí hrad, jak ve stříbrné mlze, po něm se lesknou krůpěje – to dávných věků slze. Tam bydlil jednou jeden král, měl korunu jak zlato, a na ní jeden diamant – tři země stály za to. Tu přišly voje z daleka a král měl již na mále, cizinec stal se vítězem a v zajetí ved’ krále. Ten, aby všechno neztratil, vrh’ korunu tu s hlavy: „Však zrodí se, kdo najde ji, a to bude ten pravý!“ Co voda s ní se zavřela, památka její svatá; vy otcové, vy synové: toť svoboda je zlatá! Po skále bloudí králův duch, co noc tam v smutku tráví, mnohý se tam již odvážil – kdy přijde ach! ten pravý?

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

120. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pospolu. (Adolf Heyduk)
  2. Král Otakar. (Josef Václav Sládek)
  3. Rakovník. (Matěj Havelka)
  4. Spytihněvův soud. (Jan Evangelista Nečas)
  5. Český pluk. (Simeon Karel Macháček)
  6. MUCIUS SCAEVOLA. (Adolf Heyduk)
  7. Bivoj. (Karel Sudimír Šnajdr)
  8. Havrani. (František Leubner)
  9. Hrdina minulosti. (František Cajthaml-Liberté)
  10. Noční duma. (Alois Vojtěch Šmilovský)