LX. Prosáklé zpěvem slavičím

Vítězslav Hálek

Prosáklé zpěvem slavičím a prodchlé vůní pažitů, prohřáté jarem slunečným – již leťte, písně, z úkrytu! Jste tažní pěvci, vím to, vím, mně na čas jenom příhodní, já nesmím déle držet vás, čas váš je tu, jste svobodni. Já s vámi dřímal za rosy, vás k lesům vodil probdělé, potůček dal vám za koupel – víc nemám pro vás úděle. Jen jedno prosím: v návratu, za chvíle nových radostí, nezapomeňte, srdce mé že vás vždy rádo uhostí. Jeť hostinný v něm každý keř a na květ všecka poupátka, jeť největší slast – hájem být, kdy líhne písním robátka.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

531. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně lesní. (Václav Antonín Crha)
  2. LESŮM A HÁJŮM. (Ludvík Lošťák)
  3. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  4. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  5. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  6. VI. Ty víš, proč rád se vzdávám plesu, (Josef Uhlíř)
  7. PÍSNĚ MLÁDÍ A PÍSNĚ STÁŘÍ. (Adolf Heyduk)
  8. Je pravda, že se, bolesti, (Gustav Dörfl)
  9. Toužení. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  10. 20. Známou již pěšinkou (Vojtěch Pakosta)