XII. Nad staré pne se kořeny

Vítězslav Hálek

Nad staré pne se kořeny z kapradí oblouk zelený, když na něj brouček vyleze, vidět až tamhle za meze. Vidět až tamhle naproti pomněnek modré klenutí, kol něho z bílé hladiny pramen si dmychá bubliny. Vidět až mušky v doletě dojíždět s poštou o světě, některá jak když ze hloubi postilion si zatroubí. Vidět skrz větví zábřesky dojíždět zlaté paprsky, dole pak zpěvnou stář a mláď zobáčkem v jemné vodě hrát. Vidět až tamhle nad vodou keře se chlubit jahodou, šeptem se chlubit rákosí – jak je mým očím do rosy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

187. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODLE ŠÍDEL, ZLATÝCH VÁŽEK... (Antonín Klášterský)
  2. U potoka. (Alois Škampa)
  3. Na pasece. (Antonín Sova)
  4. ZÁTOKA. (František Kvapil)
  5. Modřín. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA BLEDU. (Antonín Klášterský)
  7. ZLATÁ TŮŇ (Antonín Klášterský)
  8. TŮŇ. (Antonín Klášterský)
  9. Při řece. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. Rybáři. (Jaroslav Vrchlický)