II. Na výsosti hvězdy svítí,

Boleslav Jablonský

Na výsosti hvězdy svítí, Dcery noci nejkrašší; Mezi nimi jednu zříti, A ta jest mi nejdražší. Ona jest mi nad vše dražší, Ona těší duši mou; Srdce moje k se vznáší, Ruce však se marně pnou! A v tom krásném českém kraji Kvetou sněžné lilie; Jednu z nich oči znají, Tu srdce miluje. Pro tu tluče, tuť miluje, Po touží křídlem svým; Přede mnou však proud se duje, A plouti neumím. Ó že nejsem orlem v šeru, Bych se vznesl ku hvězdám Neb labutí na jezeru, Bych plul tamkde mysl mám!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

322. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma v jarní noci. (Adolf Heyduk)
  2. Na lunu. (Anna Vlastimila Růžičková)
  3. TOUHA (Božena Němcová)
  4. Při měsíčku. (František Jaromír Rubeš)
  5. Na večer. (Matěj Havelka)
  6. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. HROB MLADÉ PĚVKYNĚ. (Václav Věnceslav Ráb)
  8. 4. Kde asi jednou schrána moje (Josef Kuchař)
  9. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  10. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)