Můj Bože, lev a orlice

Jiljí Vratislav Jahn

Můj Bože, lev a orlice jsou přec jen krotké tvory, a opustili dávno již svobody pravlasť, hory. Teď v pohodlných rovinách, kde vše pořádkem dýše, kde odměřena slasť i strasť, se baví, pasou tiše. A radosť, žal – vše ochotně, vše trpělivě snesou, a boj-li hrozí, tu se jen o pohodlí své třesou. Přec někdy v oku zašlehne jim jiskra bujarosti – a tať mi dobrým znamením pro zdar náš v budoucnosti!

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

268. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 269. Slavský národ rovným se mi zdává (Jan Kollár)
  2. PÍSEŇ. (Josef Kalus)
  3. 596. Na poverchu cest a u chodníků (Jan Kollár)
  4. 75. Spolku míjím, v tichu bolest kořím, (Jan Kollár)
  5. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  6. 144. Slav i vrahům dobře činit zvyknul (Jan Kollár)
  7. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno, (Jan Kollár)
  8. Na Zasáví. (Karel Alois Vinařický)
  9. 391. Na hranicech Nebeslavska teče (Jan Kollár)
  10. Slavský zpěv. (Vincenc Furch)