POZDĚ.

Hanuš Jelínek

A můžeš prosit, můžeš ruce spínat a v prosbě zvedat bílá ramena a naříkat a zoufale se svíjet a tiše vzlykat, duše zlomená, je pozdě už a nelze jít už zpátky. Je šelma volná, praskly okovy. Kříž udělej a otčenáš se modli! Krev lidskou zvětřil tygr hladový! Tvé hrdlo z atlasu je měkké, bílé, však pozdě je. Už sotva vykřikne. Jen jeden šelmy skok – a potom ticho – a rudá krev tvá z něho vystřikne. Teď pláče nech a osuš svoje oči; toť efekty otřelé z divadla: své dej mi rty a svoje dej mi tělo, když už jsi duší peklu propadla...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

255. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MINOTAUROS. (František Kvapil)
  2. J. S. MACHAR. (Karel Mašek)
  3. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  4. AUTO. (Bohdan Kaminský)
  5. Staré světnice. (Augustin Eugen Mužík)
  6. LEV. (Antonín Klášterský)
  7. Na starém dvoře, opuštěn války bouří byl, (Josef Holý)
  8. JULIUS ZEYER. (Karel Mašek)
  9. NEPŘÍTEL (František Gellner)
  10. Před zrušením nevolnictví. (Jan Evangelista Nečas)