PARABOLA.

Hanuš Jelínek

Rač parabolu starou dovoliti(J5f) Tak bývá to už s nadějemi všemi(J5f) dřív zpívá pták a voní luční kvítí(J5f) pak žluté listí padá tiše k zemi(J5f) a celý obzor v těžkých mlhách splývá(J5f) a duše po všem co kdys měla ráda(J5f) si melodii touhy teskně zpívá(J5f) a svadlé listí padá tiše padá(J5f) A já to vím co všecko pohřbila jsi(J5f) Já ve tvém zraku naučil se čísti(J5f) Já pochopil Tvé první šedé vlasy(J5f) stříbrný reflex spadalého listí(J5f) Bůh ví kde vzal se ten můj zápal čistý(J5f) hm lidské stopy často v písku mizí(J5f) Chtěl bych být sluncem a ty svadlé listy(J5f) v tvé duši změnit v samé zlato ryzí(J5f)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

863. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZÁTOKA ŽITÍ (Jan Opolský)
  2. ODCHOD BOJOVNÍKA. (Jaroslav Haasz)
  3. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  4. Touha mládí. (Adolf Heyduk)
  5. ZÁVĚREK. (František Serafínský Procházka)
  6. Konec slavného tažení. (Antonín Sova)
  7. Nad starým autorem. (Antonín Sova)
  8. ODPOVĚĎ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. POTOK. (Petr Křička)
  10. PÍSEŇ. (Hugo Kepka)