SILNÉ JAKO SMRT.

Hanuš Jelínek

A přece jen je marno chtít se bránit a marno stiskat úzkostlivě víčka a pěsti svírat a zatínat zuby – už stahuje se kolem hrdla klička. Dny ještě projdou. Pozorujem líně lhostejné nebe nad námi se klenout. Ale ty noci! Noci osamělé! Zoufalé noci! Nelze zapomenout. Dost narval jsem se se svou vlastní duší, padělkem hnusným čisté víno kazil, jím zpíjel se a cynickým svým šklebem dost dlouho už jsem vlastní kosti mrazil. Já přece jenom příliš žhavě líbal tvé sivé oči, temný vlas a čelo, v tvém náručí se příliš často svíjel a příliš krve přelil ve Tvé tělo... Teď rozhodnuto. Přímo do záhuby! Na záchranu svou prstem nehnu ani. Za tebou půjdu, fatalista smutný, vždyť silné jako smrt je milování. Zapadly hvězdy. Jen tvé oči svítí příšerně v moji sešeřelou dráhu. Za tebou půjdu, abych zbrocen krví na zemi klesl mrtev k tvému prahu.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

409. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Neusíná (Otokar Fischer)
  2. SOCHA V POLI. (Jan Opolský)
  3. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Byla noc tak děsná jako hřích, (Josef Holý)
  5. V pochybách. (Rudolf Pokorný)
  6. V HLUBINÁCH MRAKŮ... (František Kvapil)
  7. Douglas (Otokar Fischer)
  8. NA KŘIŽOVATCE. (Josef Lukavský)
  9. VI. Právo odvety. (Jaroslav Vrchlický)
  10. In doloribus. (Xaver Dvořák)