Moře bylo zádumčivé...

Růžena Jesenská

Moře bylo zádumčivé, modré stíny na něm spaly, lotos dýchal v háje snivé, myrty tiše odkvétaly. Jako srdce zarmoucené ptáci v letu zaplakali, moře bylo rozteskněné, myrty smutně odkvétaly. Poutníci dva pod cypřiší na věky si s Bohem dali, rozešli se bledí, tiší – – – myrty jejich odkvétaly.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

904. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  2. TICHÉ MĚSTO (Otokar Fischer)
  3. Co nezaviní jeden chmurný den! ( H. Uden)
  4. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  5. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. LACRIMAE RERUM. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Stesk. (Adolf Brabec)
  8. BOLEST (Vladimír Frída)
  9. I. Dvě tato pouze slova na obálce (Jaroslav Vrchlický)
  10. Slzy Vyšehradu. (Jaroslav Vrchlický)