Slzy Vyšehradu.

Jaroslav Vrchlický

Truchlí skála Vyšehradu i ta její troska šedá, hledí dolů ve vln vádu, starou slávu v hloubi hledá, starou slávu české země, velkost, sílu, nadšení – V smutnou odvet pouze temně bouří vody šumění. Svědek starých, slavných časů zírá truchle v naši dobu, zdeptanou v prach vidí krásu, vidí ponížení, mdlobu, vidí, kterak řetěz svírá matce Praze hruď i bok, bez moci lev chabý zmírá nečekaje na útok. Když to vidí skála stará, v tvrdé ji to hrudi bolí, ať juž vonné květy jara, ať sníh leží po vůkolí, zachvěje se zádumčivá ve své hloubi věčité a proud těžkých slzí splývá po tváři jí vrásčité. Vyšehradu slzy svaté na kamenné jeho líci z jara jsou to květy zlaté, v zimě jíní; při měsíci v záři hvězd se smutně lesknou. – Poutníče, jenž kráčíš kol, pochop aspoň myslí tesknou, mrtvé skály němý bol!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1286. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RELIQUIE (Antonín Klášterský)
  2. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  3. ROMANCE. (František Taufer)
  4. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  5. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. U trosek říčanského hradu. (Bohuslav Květ)
  7. ŘÍJEN (Viktor Dyk)
  8. TICHO. (Rudolf Mayer)
  9. Podzimní duma. (Emanuel z Čenkova)
  10. Zákeřná jeseň. (Milan Fučík)