Slib.

Růžena Jesenská

„Vždyť se ještě uvidíme!“ řekl jsi mi odcházeje, a já šla zas jako jindy zvolna, smutná, bez naděje. Nehleděl jsi v oči moje, zrak tvůj byl jen upřen k zemi, chtěla bych ti cestu zjasnit růžovými šlepějemi. Nehleděl jsi v oči moje, a v nich tolik lásky bylo, že se mi jak po soumraku celou duší rozednilo. Pro tolika hvězd a slunce nebylo v nich místa ani, proto v duši padly tobě při tom smutném s Bohem dání. Byli jsme zas odloučeni; – jen když sobě v srdci díme: „Bůh a láska všemohoucí, vždyť se ještě uvidíme!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

793. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IX. Ku hvězdnému nebi (Josef Kalus)
  2. Znělka I. (Jan Evangelista Nečas)
  3. Mému rodišti. (Ferdinand Tomek)
  4. Hvězdo, hvězdo, tys mne zradila. (Václav Antonín Crha)
  5. Když se slunéčko v večerní záři. (Václav Antonín Crha)
  6. Hvězda. (Matěj Havelka)
  7. Tvé. (Růžena Jesenská)
  8. Když melancholie (Vincenc Furch)
  9. Pomnění. (Matěj Havelka)
  10. 4. Vznes se na svých ještě křídlách s nebe růžobarevných (Jan Kollár)