Slib.

Růžena Jesenská

Slib.
„Vždyť se ještě uvidíme!“ řekl jsi mi odcházeje, a já šla zas jako jindy zvolna, smutná, bez naděje. Nehleděl jsi v oči moje, zrak tvůj byl jen upřen k zemi, chtěla bych ti cestu zjasnit růžovými šlepějemi. Nehleděl jsi v oči moje, a v nich tolik lásky bylo, že se mi jak po soumraku celou duší rozednilo. Pro tolika hvězd a slunce nebylo v nich místa ani, proto v duši padly tobě při tom smutném s Bohem dání. 18 Byli jsme zas odloučeni; – jen když sobě v srdci díme: „Bůh a láska všemohoucí, vždyť se ještě uvidíme!“ 19