V sadě.

Růžena Jesenská

V sadě.
Dívám se do jabloní, jak větve k zemi kloní, tak nízko, nízko, vím, co je žal a muka, – kde, kde je tvoje ruka, jsi blízko? Keř šeříku se chvěje, což vždycky bez naděje? – Je v srdci tíže a touha mocná k letu, ach, co je po tom světu, – pojď blíže! Slunce tak jasně svítí, já bez tebe mám býti v zahradě šumné? Jabloň si zpívá z ticha, a ret můj sotva dýchá: „Buď u mne!“ 51