Zas v lese.

Růžena Jesenská

Zas v lese.
Zas v lese stojím, jaro z dálky dýchá, a blankyt smrčím snivě prokmitá, šum sladký dojímá, jde z ticha, z ticha, zem brzy v kytku bude uvita, jíž pobděl zlatý terč a plicník růžový zvon drobounce si otvírá a nachový květ pestíkový líska – s jehnědou, a všecky touhy, jichž tu tolik dýchá, – mne k tobě nevedou! Modřinám světlé jehličí již raší, a strnad zpívá zakryt jedlovím, hned šťastně tak, hned utopeno v pláči, zní, zvoní jeho: „Nepovím, nepovím!“ Ty vlhké pěšiny, tak ošizené jarem a slunce zlaté, jež vše líbá novým žárem niť pohádkovou v duši upředou; a všecky touhy, jichž tu tolik raší, – mne k tobě nevedou! 47 Zas v lese – teď, kdy hory sněhem svítí a srdce taje, kde se oteplí, kdy zvítězily touhy v šťastné žití a všecky sponky chladné rozeply. – – Jsem v lese. Střízlíček sed’ u mne na větev, v mé duši jako kdys zní sladké. „Zjev se, zjev!“ A vidím, jak ty sny mé kolem jdou, a všecky touhy, jichž tu kolik svítí, – mne k tobě – nevedou! 48
Básně v knize Okamžiky:
  1. Prolog.
  2. Dvě sloky.
  3. Modlitba.
  4. Zapadá slunce.
  5. U paláce.
  6. Byl srpek zlatý.
  7. Na moje když víčka sletí...
  8. Když listí opadalo.
  9. U kostela.
  10. Slib.
  11. Z pěšin a cest.
  12. Vánoční.
  13. Melodie.
  14. U splavu.
  15. Zdálo se mi...
  16. Zas v lese.
  17. U kříže.
  18. V sadě.
  19. Když den se loučil.
  20. Pod mraky.
  21. Časně z rána.
  22. Co si vlny povídaly.
  23. Dumky o jedné chaloupce.
  24. Stráni.
  25. Tys trpěl také...
  26. Bez radosti.
  27. Písnička.
  28. Dolente.
  29. V paprscích luny.
  30. Zapomenout.
  31. Jarní vzpomínka.
  32. Dávno.
  33. V stínech.
  34. Když usínám...
  35. Sen.
  36. Jeden okamžik.
  37. Den v říjnu.
  38. Sen v kathedrale.
  39. Calmato.
  40. Stojí hory osněžené.
  41. Epilog.