Modlitba.

Růžena Jesenská

Modlitba.
Dnes nechtěla jsem toužiti a sníti, jen modliti se každým záchvěvem té duše, aby nebesa tě v žití svým provázela šťastným úsměvem, tak modliti se, aby pronikala má modlitba sto roušek tajemných; dnes nechtěla jsem toužiti a sníti, a zjevovala se mi, zjevovala zář očí tvých. Jen zalátati chtěla jsem svým citem tam v nekonečno, dálku sblížiti, z níž prýští blaho, v níž je štěstí bytem, tam ruka strážná v žehnání se zdvíhá kdes ve mlžinách hvězdných, neznámých, tam zalátati chtěla jsem svým citem, a přede mnou se míhá, míhá, míhá – zář očí tvých! 6 Ach, zahleděla jsem se do těch zraků, byl celý svět v nich, nekonečný svět, víc nechtěla jsem pronikati mraků taj, v nedozírnou dálku zaletět, vše bylo v nich, v co věřím nejsvětěji: Bůh, nebe, láska – duch kam touží, dbá. Ach, zahleděla jsem se do těch zraků a zakotvila tam – tam nejhlouběji – má modlitba. 7
Básně v knize Okamžiky:
  1. Prolog.
  2. Dvě sloky.
  3. Modlitba.
  4. Zapadá slunce.
  5. U paláce.
  6. Byl srpek zlatý.
  7. Na moje když víčka sletí...
  8. Když listí opadalo.
  9. U kostela.
  10. Slib.
  11. Z pěšin a cest.
  12. Vánoční.
  13. Melodie.
  14. U splavu.
  15. Zdálo se mi...
  16. Zas v lese.
  17. U kříže.
  18. V sadě.
  19. Když den se loučil.
  20. Pod mraky.
  21. Časně z rána.
  22. Co si vlny povídaly.
  23. Dumky o jedné chaloupce.
  24. Stráni.
  25. Tys trpěl také...
  26. Bez radosti.
  27. Písnička.
  28. Dolente.
  29. V paprscích luny.
  30. Zapomenout.
  31. Jarní vzpomínka.
  32. Dávno.
  33. V stínech.
  34. Když usínám...
  35. Sen.
  36. Jeden okamžik.
  37. Den v říjnu.
  38. Sen v kathedrale.
  39. Calmato.
  40. Stojí hory osněžené.
  41. Epilog.