Modlitba.

Růžena Jesenská

Dnes nechtěla jsem toužiti a sníti, jen modliti se každým záchvěvem té duše, aby nebesa tě v žití svým provázela šťastným úsměvem, tak modliti se, aby pronikala má modlitba sto roušek tajemných; dnes nechtěla jsem toužiti a sníti, a zjevovala se mi, zjevovala zář očí tvých. Jen zalátati chtěla jsem svým citem tam v nekonečno, dálku sblížiti, z níž prýští blaho, v níž je štěstí bytem, tam ruka strážná v žehnání se zdvíhá kdes ve mlžinách hvězdných, neznámých, tam zalátati chtěla jsem svým citem, a přede mnou se míhá, míhá, míhá – zář očí tvých! Ach, zahleděla jsem se do těch zraků, byl celý svět v nich, nekonečný svět, víc nechtěla jsem pronikati mraků taj, v nedozírnou dálku zaletět, vše bylo v nich, v co věřím nejsvětěji: Bůh, nebe, láska – duch kam touží, dbá. Ach, zahleděla jsem se do těch zraků a zakotvila tam – tam nejhlouběji – má modlitba.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1084. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Intimní sonet. (Beneš Grünwald)
  2. Rozloučení. (Adolf Brabec)
  3. XXIV. Nejen líbé, leč i zpěvné (František Ladislav Čelakovský)
  4. XXVII. Od rána mou duší zmítá nepokoj, (Jaroslav Vrchlický)
  5. Moři. I. (Růžena Jesenská)
  6. HOSTEM V KARNEVALU. (Karel Mašek)
  7. Na tvoje rámě... (Růžena Jesenská)
  8. Spát! (Jaroslav Vrchlický)
  9. Mnoho jsem prožil. (Josef Václav Sládek)
  10. Holubičko! (Xaver Dvořák)