Stráni.

Růžena Jesenská

Ty příkrá stráni s lískovím a hlohem, ty milá, zelená, znáš touhy mé, až půjdu zas, i tobě dám své s Bohem, my spolu snít i plakat umíme. Co tvoje zvonky za večerů milých mi klamů všeptaly, že uvěřit bych dovedla a sladkých snů těch zbylých s sebou bych plné srdce chtěla vzít. Ty tichá stráni, tkaná jitrocelem, mateřídouškou, svlačcem, jahodím, jež rudne po listech, ty v sklonu celém útulkem jsi mi vždycky večerním. Jaro prý zlatohlávkem tebe zdobí, a jeseň hořec v háv ti nahází – a hvězdami tě kropí letní doby, snů tisíce tě vždycky provází. Od chaty k lesu, přec jak k nebi vedeš, a když tam dojdu, zas mne lákáš zpět, ty s lesem naděje mi duší předeš a připínáš mi křídla v prudký let. A v měkké lokty zas mne vlídně jímáš, když s uslzeným okem domů již se ubírám; ty mlčíš, šťastně dřímáš, – a nežli usnu, dávno, dávno spíš! –

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

969. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O jak mi blaze...! (Vojtěch Pakosta)
  2. Jeden úsměv. (Jan Červenka)
  3. Pustiž mne z objetí... (Adolf Heyduk)
  4. Pocel. (Adolf Heyduk)
  5. KLID. (Herma Pilbauerová)
  6. KVETE VŘES. (Růžena Jesenská)
  7. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. None (Adolf Heyduk)
  9. Snítka vavřínu. (Antonín Klášterský)
  10. U horských srázů. (Adolf Heyduk)