KVETE VŘES.

Růžena Jesenská

Kvete vřes, kvete vřes, záře padá od nebes, a mně padá z očí tvých, co chceš vědět, vyčti z mých, však to břízy nevyzradí, jak se máme rádi. Kvete vřes, kvete vřes, ty mě vineš k srdci dnes. – – Přes ten času let a chvat, budeš mě mít vždycky rád? A v to tiché, světlé ráno říkáš tiše: „Ano!“ Kvete vřes, kvete vřes, upřímně mi odpověz: Nebe s růží karmínem a to štěstí – není snem? „Snad, leč, až se někdy vzbudím, tebe – neprobudím!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

822. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hle, jaro jde... (Josef Kuchař)
  2. V stínu. (Jaroslav Vrchlický)
  3. O jak mi blaze...! (Vojtěch Pakosta)
  4. Pustiž mne z objetí... (Adolf Heyduk)
  5. Jako skřivánek jsi vzletla... (Adolf Heyduk)
  6. Už povždy. (Adolf Heyduk)
  7. Stráni. (Růžena Jesenská)
  8. Slyš, pěnice šedoperá (Adolf Heyduk)
  9. TAJNÁ LÁSKA. (Alois Škampa)
  10. DÍKY. (Jaroslav Vrchlický)