DÍKY.

Jaroslav Vrchlický

Mé srdce cítí dík za celý ten den dlouhý, nechť třeba jeden shon a prázdné pachtění, nechť třeba prchavě jen ukojeny touhy, však přece krásný byl v svém celém dychtění. Mé srdce cítí dík od chvíle procitnutí za první pohled v jas a modro oblohy, za každé bujaré a zdraví plné hnutí, jímž vesel zachvěl se nerv každý ubohý! Mé srdce cítí dík za každou kapku rosy, jež zjitra na keři se leskla na listech, za bzučný tanec včel, za zafičení kosy, za prozpěv skřivánčí, vlaštovky v zástupech! Mé srdce cítí dík za silnou krásu muže, jenž první na cestě mi vyšel v ústrety, a za vás nejvíce, vy plné naše růže, vy ženy, kouzelné tak očím poety! Mé srdce cítí dík za větrů čilé vlání, za hromů rachoty, jež sily zmar a děs, za vůni po bouři, za západové plání, za města vírný hluk, za dřímající ves! Mé srdce cítí dík za tolik věčné krásy, tu v sochu, obraz tam, zde v báseň ztajené, za to, že pohnutím mně zvlhnout mohou řasy, že barvu ocením, tón a lom kamene! Mé srdce cítí dík za vlastní svoje tluky, za křídlo písně mé, která se vzpjala výš, za tklivé, dojemné slavičí v noci zvuky, za vínem vršitou a výmluvnou mou číš! Mé srdce cítí dík za hvězd tajemné plání, za pocit: žiju! jsem!, za „člověka mám rád!“ že chápu žití taj a rozkoš milování, za největší ten dar se v díku usmívat!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1047. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXV. Má duše teple naladěna, (Vítězslav Hálek)
  2. KVETE VŘES. (Růžena Jesenská)
  3. Má památka. (Adolf Heyduk)
  4. Já nechci lauru, já chci růže. (Adolf Heyduk)
  5. S Pánem Bohem. (Adolf Heyduk)
  6. V podzimní den. (Jaroslav Vrchlický)
  7. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  8. XXIV. Na konci školního roku. (Jan Vřesnický)
  9. Doslov. (Adolf Heyduk)
  10. XLI. Modře, jak červnové nebe, (Adolf Heyduk)