Sám a sám.

Rudolf Bort

Na pusté výšině, kam sotva noha vkročí, kde rolí nezřít brázd ni cesty bílý pás, strom uschlý zvedá se, a kdo jej z dáli zočí, mní pahýl zříti jen, tak zohavil jej čas. Naň pták si nesedne, ba dále jej to žene, kam lesů hlubokých jej láká chlad a stín, jen nebe modré dnes a zítra zakalené nad ním tak vysoko a pod ním země klín. Tak opuštěn a sám!... Že pro všechno zde ztracen, mřel žalem, teskní dál, a ne-li hromu klín jej zbaví útrap všech, sám jednou bolem schvácen s té výše závratné se sřítí do hlubin!...

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

733. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČESKÉ OBRÁZKY. (Antonín Jaroslav Klose)
  2. KRAJ LEŽÍ PŘEDE MNOU. (Antonín Jaroslav Klose)
  3. SMUTEK PODJESENĚ (Xaver Dvořák)
  4. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  5. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (František Serafínský Procházka)
  7. Selské písničky. (Josef František Karas)
  8. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  9. V žáru léta. (Antonín Klášterský)
  10. BALLADA. (Josef Svatopluk Machar)