Pod besídkou.

Rudolf Bort

Vždy na večer ve zlatém slunce jase v zahradě tiše pod besídkou sedá, kam snesou ji, líc její hlásá bledá, že dotrpí juž v kratičkém snad čase... Co těší ji?... A přec, když v známém hlase poznává z dáli, on že jde, – zrak zvedá hasnoucí v před, ty drahé tahy hledá, a když jej spatří, usměje se zase. On přijde vždy. A v srdci bolnou muku jí líbá vroucně vyhublou juž ruku, kytičku z růží, fialek jí nese. A ona šťastna, v chvíli té v nich zdobu snad ani nezří blízkého tak hrobu – je k srdci tisknouc, zří jen k němu v plese...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

371. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LILIE. (Josef Lukavský)
  2. BÍLÁ RŮŽE. (Václav Šolc)
  3. JARO A DÍVKY. (Miloš Červinka)
  4. K jmenovinám Marince St..vé. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  5. Dívčin stesk. (Berta Mühlsteinová)
  6. MOCHNA JARNÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Ariadna. (Alois Škampa)
  8. Z violek. (Irma Geisslová)
  9. Ta láska mlaďoučká. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)